Židovské Velikonoce
Velikonoce jsou nám známé především jako svátek křesťanský, připomínající velké utrpení Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Někteří se zase přiklánějí k názoru, že se jedná o svátek spíše pohanský, oslavující příchod jara a dobu plodnosti. Nechci se tu však přít o původu a významu Velikonoc, ráda bych se s vámi spíš podělila (ve zjednodušené podobě) o tradice a zvyky, se kterými se setkávám u nás v židovské kultuře.
Především by se slušelo říci, že žádný termín Velikonoce nemáme. Slavíme svátek, který se nazývá Pesach. Ten se slaví 7 dní v Izraeli a 8 dní v diaspoře. Každoročně tedy u nás trvá od 15. do 22. nisanu (to je 7. měsíc v židovském kalendáři). Často se také tomuto svátku jinak říká Svátek nekvašených chlebů a je oslavou vyjití židovského národa z otroctví.
Proč nekvašený chléb?
Židé, jak praví Tóra, měli příliš naspěch, když utíkali ze zajetí, a nestačil jim tak ani vykvasit chléb na cestu. Upekli si místo toho jakési nekvašené placky, které se nazývají macesy. Ty se jedí o Pesach dodnes a jakékoliv kvašené potraviny jsou po celých osm dní zakázané. Všechny tyto potraviny nazýváme souhrnně chamec (vše, co obsahuje pšenici, žito, ječmen, oves, špaldu a přišlo do styku s vodou na déle než 18 minut).
Dej si pozor, abys byl superkošer!
Všeobecně se ví, že židé by správně měli konzumovat jen košer potraviny, tedy potraviny rituálně čisté a nábožensky přijatelné. Ale během Pesach se toto pravidlo zpřísňuje a konzumovány jsou potraviny s označením Kosher le-Pesach – právě díky možné přítomnosti chamecu. Židé, kteří přes rok nedodržují košer stravování, jsou pak o Pesach kdovíproč superkošer a přemáhá je jakási sváteční horečka. Každý správný žid musí v předvečer prvního dne uklidit celou domácnost a nesmí mít ve svém vědomém vlastnictví žádný chamec. Pokud by v průběhu Pesach nějaký objevil, musí ho nikoliv vyhodit, ale doslova zničit – a to může být velice nepříjemné, protože tak lze učinit pouze ohněm, který očišťuje. (V praktickém případě tedy hovoříme o plamenometu.) V historii se sepisovaly různé kupní smlouvy, které uzavírali židé s nežidy a tak jim de facto „pronajímali‟ svůj chamec. Po Pesach jej odkoupili zpět. Byla to celé jen právničina a spousta papírování, ale svůj účel to vždy splnilo.
K macesům se pak v sefardské tradici přidávají ještě kitnijot, což jsou luštěniny, které byly až do tohoto roku zakázány i v aškenázské kuchyni. (Rabíni asi mají pocit, že i přísná ortodoxie potřebuje své reformy a o Pesach nejspíše přespříliš hladoví.) Jinak lze konzumovat zeleninu, ovoce, mléčné výrobky, košer maso (nesmí se jíst mléčné s masným!), košer nápoje, vejce, oříšky a bylinky.
Sederová večeře
Tato slavnostní večeře se koná první noc svátku. Hlavní význam Sederu je předávat vědomosti o historii svátku svým dětem. Nejmladší dítě klade svému otci již předem dané otázky. Existuje mnoho přikázání, které se u sederového stolu musí dodržet. Od konzumace určitého jídla až po čtení různých textů. Veskrze je to problematika velice složitá. (Protože proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě, že?)
Co musí obsahovat sederový talíř?
I. Opečená kost – připomíná oběť beránka.
II. Vejce natvrdo – žloutek je symbol Izraele, který nikdy úplně nesplyne s bílkem (ostatními národy), a taktéž symbol nového života.
III. Maces.
IV. Maror – hořké byliny připomínající hořkost otroctví.
V. Karpas – zelenina.
VI. Slaná voda – připomíná zázrak přechodu přes moře.
Dále se pak na stůl přidává tzv. charoset, který připomíná a symbolizuje hlínu, ale je to sladká pochutina z jablek, oříšků, skořice a vína (recepty se mění).
Při sederové večeři má také každý účastník povinnost vypít čtyři poháry vína. (Milé, že?) Každý pohár symbolizuje jeden výraz vysvobození, který je psán v Exodu.
Půst prvorozených
Den před Pesach je tzv. Půst prvorozených, který musí dodržet prvorozené dítě mužského pohlaví, které dosáhlo věku bar micva. Pokud není dostatečně starý, postí se za syna otec. Tento půst připomíná záchranu židovských dětí při zasažení deseti egyptskými ranami.
Vzpomeň a uchovej
Nejvíce posvátné dny při Pesach jsou první a sedmý den. (Sedmička je číslo v judaismu doslova magické!) V těchto dnech platí podobné zákony jako o šábesu. O bohoslužbě jsou obměněny některé texty. Mezidny jsou jen polosváteční a neplatí tak přísný zákaz práce. Veškeré židovské svátky jsou totiž především svátky probíhající z velké části v naší mysli. Jde o určité uvědomění si faktu, připomenutí historie. V tomto případě se snažíme si historii připomenout i fyzicky a „hladovět‟ jako naši předci. Avšak Pesach je svátkem radostným, svátkem oslavujícím, heroickým. I to k tomu patří. Židé, celí zmožení a utrápení, konečně přešli moře, které se za nimi uzavřelo a pohltilo jejich protivníky – zvítězili, byli volní. Baruch Hashem!
Alexandra Emma Fiedlerová
