Zákon Rezonance
Spousta lidí má pocit, že je život jen prachpustě vláčí. Že to, co se jim děje, nemají šanci nikterak ovlivnit. Že život je jen snůška náhod a omylů. Někdo věří v osud, jiný v Boha a pak jsou tu tací, kteří jednoduše věří sami v sebe a v zákony vesmíru. Stejně jako já.
Všimli jste si někdy, jak vám jediná negativní myšlenka posléze dokáže zkazit celý den? Jak na sebe nabaluje další a další jí podobné a postupně nás tak donutí upadnout do trudomyslnosti? A pak najednou, aniž by snad člověk věděl jak, se všechny ty negativní věci zhmotní. Pojďme si vysvětlit, proč tomu tak je.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY
Ve vesmíru spolu jednotlivé objekty „komunikují“ pomocí kmitání o různých frekvencích, tzv. rezonančních vln. A platí tu zákon, že stejné je přitahováno ke stejnému nebo alespoň podobnému. Přenesme se teď ve svém myšlení k jednoduchosti, dostaňme se až na subatomární úroveň. Nejmenší nám známou částicí, alespoň, co se naprostých laiků týče, je atom, není-liž pravda? Celý svět se skládá z atomů. A mezi atomy, dalo by se říci, je volný prostor, čirá energie. A tak celý svět, i naše lidská schránka, je jen jedno velké energetické pole. Není vůbec pravdou, že jsme naším tělem odděleni od okolního světa. A v tom je právě ten vtip!
Atomární vzorec lze přenést snad na všechno kolem nás. Vezměte si naši sluneční soustavu – Slunce ve středu, jádro a kolem něj krouží planety, které si můžeme představit jako elektrony. My sami jsme také takovým pomyslným jádrem a zároveň částicemi, které krouží kolem ostatních lidí, podle toho, jakou energií jsou k nim přitahováni. Zamyslete se nad tím alespoň na chvíli!
SRDCE VS. MOZEK
Nejdominantnější orgány lidského těla, které kolem sebe rozprostírají elektromagnetické pole, jsou srdce a mozek. Odjakživa se setkáváme s různými rčeními, jež vypovídají o tom, že občas o svůj rozum přicházíme a náš život pak řídí jen naše srdce. Co je na tom pravdy? Institut HeartMath v roce 1993 provedl řadu pokusů, kdy zkoumal, který z těchto dvou orgánů je co do elektromagnetického pole dominantnější. A zjistil úžasnou věc – lidské srdce kolem sebe rozprostírá pole minimálně dva a půl metru široké a v podstatě tak přesahuje naše tělo do okolí! De facto má tedy větší energetický potenciál to, co cítíme, než to, co si myslíme.
SÍLA MYŠLENKY
Je důležité si uvědomit, že každá myšlenka je elektrický impuls vyslaný jako frekvenční vlna do okolí – a to na něj také určitým způsobem reaguje. Měli jste třeba někdy pocit, že vás někdo sleduje, ačkoliv jste se nemuseli ani otočit? Že se někdo za vámi soustředí jen na vás a tak k vám vysílá určitou energetickou vlnu, kterou zachytíte? To je přesně ono – někteří lidé jsou na tyto nuance citliví více, jiní méně, ale na tom již tolik nezáleží. Myšlenky jsou energie vyslané námi do světa a to je zkrátka holý fakt.
Další věc je, že spolu s myšlenkami do svého okolí vysíláme energii buď pozitivní, nebo negativní, a jak jsem již zmínila, tato vaše energetická vlna bude nejspíše opětována vlnou stejně naladěnou. Pokud pochopíte tento jednoduchý princip, pak také brzy přijdete na to, že máte potenciál svět kolem sebe pomocí těchto malých elektrických impulsů ovládat. Ale do toho je již třeba zapojit i své srdce. Proč? Protože má větší dosah, správně.
POKUSY
V roce 1995 se prováděly pokusy na Ruské akademii věd pod vedením Vladimira Poponina a Pjotra Garjajeva. Vědci zkoumali „chování“ lidské DNA, respektive její reakci na částečky světla ve vakuu. Fotony ve vakuu byly naprosto chaoticky uspořádány až do doby, než se do baňky přidal vzorek DNA. Stalo se něco, co nikdo neočekával – částice v přítomnosti DNA zcela změnily své uspořádání! Což mimo jiné dokazuje, že lidská DNA má přímý vliv na fyzický svět kolem nás.
Tento fakt byl již sám o sobě dostatečně vzrušující, ale zmíněný pokus vědcům uštědřil ještě další šok. Po vyjmutí DNA z vakua by se předpokládalo, že fotony se opět vrátí ke svému chaotickému uspořádání. Nicméně nestalo se tak. Fotony se chovaly, jako by šroubovice DNA byla stále přítomná! Tento pokus se opakoval několikrát, ale vždy se stejným výsledkem. Fotony a šroubovice spolu byly i po vyjmutí spojeny jakýmsi energetickým polem plným informací, které fyzikové později nazvali „polem kvantovým“.
S DNA se prováděla i řada dalších pokusů, kdy byla izolovaná šroubovice vystavena na dálku silným lidským emocím jedince, kterému byla odebrána. Lidem byly ukazovány kupříkladu erotické fotografie. Naprosto fenomenální je, že izolované šroubovice DNA reagovaly i na dálku, jako by byly stále součástí těla. Bylo zjištěno, že reakce člověka a odebraného vzorku proběhla naprosto současně! Pokus byl měřen pomocí atomových hodin. A tak vyvstala další zásadní otázka: Na jak velkou dálku můžeme ovlivnit cizí DNA?
Institut fyziologie I. P. Pavlova v Moskvě odebral krysí matce mláďata, která byla rozmístěna na různá místa Zeměkoule. Ano, opravdu celé Země! Poté v samici vyvolali různé pocity paniky, strachu či radosti. A mláďata, ačkoliv byla tak nesmírně daleko, reagovala na pocity své matky opět bez patrného časového zpoždění! Chápete, co to znamená?
A tak neexistuje žádný bod, kde tělo končí, a žádný, kde začíná. Celý svět je propojen pomocí energetických polí, časově a místně zcela neohraničených, nespoutaných! Uvedené příklady snad také trochu souvisí s telepatií a osvětlují nám tuto záhadu komunikace mezi jedinci na dálku beze slov.
JAK TOHOTO POZNATKU VYUŽÍT?
Jakmile jsem pochopila tyto základní principy, začala jsem si s nimi hrát a ovládat je. Začala jsem si do svého života vědomě přitahovat jednotlivé věci, lidi a situace. Podpořila jsem to i tím, že jsem si kolikrát jen v klidu sedla, zavřela oči a vizualizovala si věci, které ve svém životě chci – a tak jsem samozřejmě do světa vysílala energetické vlnění s určitým potenciálem. Přitáhla jsem si do života zázraky. A nepřestávám nad tímto fenoménem žasnout. Někdy to jsou jen maličkosti, jindy naopak velké věci.
Pointou však je, že tuto moc má každý, ale ne každý o tom ví a využívá ji. Má matka si věčně stěžovala na to, jak je k ní svět zlý a nespravedlivý, a nikdy jsem jí nedokázala vysvětlit, že problém je v jejích myšlenkách a že by měla začít sama u sebe. Můj život byl také jedna velká katastrofa, která mne dohnala do různých zdravotnických zařízení, kde měli tendenci mou mysl léčit medikamenty. Ale brzy jsem je ve svém životě nepotřebovala. Stačilo jen změnit svoji mysl. A tak jsem změnila i svůj svět.
Zkuste to taky a věřte na zázraky!
Alexandra Emma Fiedlerová
