Zákaz kouření v restauracích: den poté

Dne 31. 5. 2017 vstoupil v platnost nový zákon, který omezuje prostory, v nichž se smí kouřit. Jedná se hlavně o vnitřní prostory restaurací, kde si od tohoto dne kuřáci již nesmějí zapálit. Otázka zní, zda je tento plošný zákaz dobrý, či špatný krok.

 

Smutné statistiky

Názory na oprávněnost a správnost tohoto zákona se různí a prakticky každý člověk, kterého se zeptáte, bude mít svůj specifický pohled na to, jestli by měli mít kuřáci svobodu ve svém návyku, či nikoliv. Z mého pohledu je kouření velkým problémem nejen kvůli sebepoškozování, jehož se kuřáci dopouštějí na sobě samotných a které má u nás každý rok za následek přibližně 18 tisíc úmrtí, ale také kvůli pasivnímu kouření, které obtěžuje nekuřáky a poškozuje jejich zdraví. Podle statistik ministerstva zdravotnictví každý rok zemřou na následky pasivního kouření více než 3 tisíce lidí a myslím si, že toto číslo je opravdu alarmující. Vzhledem k těmto statistikám také vznikl právě tento zákon, který by rozhodně měl pomoci počty mrtvých snížit.

 

Náklady na léčbu sdílíme všichni

Co se týče práva na to, aby se každý občan mohl svobodně rozhodnout, jestli chce, nebo nechce kouřit, což ve výsledku znamená to, jestli si chce poškozovat zdraví a krátit život, nebo nikoliv, je sice na první pohled rozumné ponechat občanům svobodu, nicméně po hlubším pohledu musím říci, že na toto sebepoškozování nedoplácí jen samotní kuřáci, ale všichni občané. Důvodem jsou náklady spojené s léčbou poškozeného zdraví, k čemuž dojde právě následkem kouření. Vzhledem k tomu, že všichni občané našeho státu jsou pojištěni u zdravotních pojišťoven, jsou náklady spojené s léčením zdravotních komplikací kuřáků a vůbec s celou zdravotní péčí o ně většinou hrazeny z tohoto pojištění.

 

Vzhledem k této skutečnosti je v zájmu společnosti, aby kuřáci přestali kouřit a kouření bylo co nejvíc omezováno. Došlo by ke snížení výskytu rakoviny a mnoha dalších nemocí, které sužují společnost právě v souvislosti s tímto zlozvykem. Řešení v podobě úplného zákazu je samozřejmě opravdu radikální a hlavně neproveditelné, navíc by zřejmě vedlo ke stejným výsledkům a negativním vedlejším jevům (černý trh, rozvoj kriminality), jaké zaznamenala alkoholová prohibice v USA v minulém století. Proto je alespoň aktuální zákaz kouření v restauracích a na jiných místech krokem správným směrem, který snad pomůže trochu řešit problémy spojené s kouřením.

 

Další možností by bylo, aby kuřáci platili větší částky na zdravotní pojištění, ale myslím si, že by se setkalo s velkým nesouhlasem, a to obzvláště proto, že kuřáci tvrdí, že platí za cigarety velkou spotřební daň. Musíme si však uvědomit, že vysoké daně, které se týkají povolených návykových látek, jsou zavedeny proto, aby administrativně omezovaly kouření, a primárně se tedy nejedná o prostředky, které jdou na zdravotní péči.

 

Bezohlednost kontra ohleduplnost

Kouření se v dnešní době bere snad jako samozřejmost a každý kuřák se domnívá, že má právo si libovolně zapálit, ale co nekuřáci, kteří si zapálit nechtějí a musí trpět zplodiny vycházející z cigaret kuřáků? Roky se mluví o omezování kouření a o nutnosti regulovat nejen aktivní kouření, ale hlavně to pasivní, ke kterému dochází nedobrovolně a zdraví poškozuje skoro na stejné úrovni. Ve chvíli, kdy vstoupil v platnost nový zákon, se kuřáci budou muset spokojit s tím, že v restauracích si už nezapálí, a my nekuřáci tedy již nezažijeme pocit, že do restaurace raději nepůjdeme. Většina lidí nechtěla někam mezi kuřáky právě proto, že i když si před odchodem umyli vlasy a vzali naprosto čisté oblečení, po návratu domů mohli zase všechno naházet do pračky a sami zalézt rovnou pod sprchu. Mimo tyto zjevné problémy ještě nenávratně poškozuje naše plíce.

 

Po dlouhém boji tedy zvítězila ohleduplnost nad bezohledností, která nekuřáky sužovala dlouhá léta. Je s podivem, že se to povedlo až po tolika letech, ale nakonec přece. Znatelně se tady projevila tabáková lobby, která dlouhé roky bojovala proti schválení zákona.

Gratuluji vládě a celému parlamentu, že nakonec dokázaly tento zákon schválit, a věřím, že se ho další vláda nebude snažit zrušit. Teď je už jen otázkou, jestli policie a hygiena dokáže správně nové paragrafy vymáhat, tak aby byly k užitku společnosti.

 

Kristýna Lapková