Tajemná i lákavá nesmrtelnost

Lidská nesmrtelnost či dlouhověkost jsou donekonečna omílaná témata, která lidstvo řeší snad už od počátků své existence. Každého někdy napadlo, co všechno by stihl, kdyby byl nesmrtelný, co vše by se naučil, kam by se podíval, co by vyzkoušel. Proč nás tedy toto téma stále tak fascinuje?

Ve vleku nerozhodnosti

Troufám si tvrdit, že nejdůležitějším faktorem při úvaze o nesmrtelnosti je lidská nerozhodnost a závist. Nemám v plánu tyto vlastnosti kritizovat, jen na nich chci ukázat důvody naší touhy po nesmrtelnosti. Kdybychom totiž nezáviděli ostatním a byli schopni se rozhodnout pro jeden směr našeho života, neměli bychom touhu stát se nesmrtelnými. Vždyť většinu důvodů pro smýšlení o nikdy nekončícím životě tvoří právě ty, že chceme stihnout všechno.

Strach chybovat

A je tu ještě jeden důležitý prvek. Proč je pro nás pro lidi tak těžké si zvolit životní cestu?  Trefně to vyjádřil třeba spisovatel Milan Kundera ve svém díle „Nesnesitelná lehkost bytí“: „Lidský život je přímka, která plyne, a nikdy se neopakuje to, co už se stalo.“ Svá chybná rozhodnuti většinou nepoznáme hned, ale až s postupem času, proto je pro nás tak těžké se v důležitých situacích rozhodnout. Bojíme se chybovat.

V zásadě si myslím, z výše zmíněný důvod je klíčový i v touze po nesmrtelnosti – chceme mít možnost napravit své chyby a kdykoliv změnit svá rozhodnutí ohledně školy, zaměstnaní, rodiny apod., aniž bychom měli pocit, že už je na změnu pozdě.

Opotřebované duše

Všechno to chápu, vždyť i já pochybuji, jen si nemyslím, že by nesmrtelnost byla pro člověka dobrá. Když pominu důvod, že bychom se za chvíli nevešli na naši planetu, myslím, že zásadním filosofickým či psychologickým faktorem by bylo zklamání. Domnívám se totiž, že bychom zjistili, že nic pro nás není ani horši, ani lepší. Žádné rozhodnutí ani životní cesta nemají nárok na tyto přívlastky – jsou to jen rozhodnuti, jen cesty. Co kdybychom třeba za 300 let zjistili, že první cesta, kterou jsme volili, byla stejně vhodná jako ta poslední? Vždyť všechno má svá pro a proti. Navíc když se neopotřebuje naše tělo, opotřebuje se duše a stanou se z nás skeptičtí cynici, bez víry v cokoliv… včetně sebe…

Natálie Nehasilová