Svoboda a volnost, ale bez elektřiny

Určitě jste již někdy slyšeli v televizi o squaterech. Jsou to lidé, o kterých se v médiích často mluví negativně. Říká se, že porušují zákon, často jsou pod vlivem drog a nepracují. Je tomu ale tak? Pojďme se na ně podívat zblízka a udělat si vlastní názor.

Kousek za rušným pražským Andělem se nachází rozlehlý lesopark, jehož dominantou je empírový zámeček jménem Cibulka. Historie tohoto rozsáhlého areálu spadá až do 15. století, ale zdá se, že to dnes už nikoho nezajímá. Statek totiž již několik desítek let chátrá. Toto téma nevychází moc na povrch, prakticky se o Cibulce nemluví. Jediný, kdo se k ní snaží upoutat pozornost, jsou squateři.

Od dubna 2012 Cibulka poněkud ožila. Nastěhovala se do ní totiž asi desítka squaterů. Když vkročíme na tento pozemek, na vlastní oči se přesvědčíme, že nežijí v nepořádku a neodhazují okolo sebe injekční stříkačky, jak je nám často v televizi ukazováno. Co nám ale televize neukáže, je, že v momentu, kdy se do opuštěného domu squateři nastěhují, musí celý objekt uklidit. Často jsou totiž opuštěné domy plné černého odpadu, tedy nelegálních skládek. Squateři si na vlastní náklady objednají kontejner a celý objekt vyklidí.

Tichá dohoda

Pokud se ptáte, zda je to legální, je třeba po pravdě přiznat, že ve většině případě není. Ale poměrně běžně mají squateři s majitelem určitou dohodu zakládající se na vzájemné pomoci: squateři budovu provizorně opravují a majitel nemusí platit pokuty památkovému ústavu. A když to vezmeme z druhé stránky – není již dávno známo, že zákon se občas musí porušit, aby došlo ke změně k lepšímu?

Na Cibulce se tři roky konaly různé akce. Od dnů pro děti až po koncerty. Cibulkáři dokonce vyhráli soutěž o nejlepší med. A to z důvodu, že se kromě údržby zahrady starali taky o včelky. Rádi Cibulku navštěvovali i sousedé, kteří bydlí v bezprostřední blízkosti v zahrádkářských koloniích. Další pozitivní aktivitou je určitě vaření jídla zdarma pro bezdomovce.

Bez konzumních okovů

Pokud squatujete, sice si ráno neuděláte kafe v rychlovarné konvici, ale budete například moci spát, do kolika budete chtít. Jak to? Protože si svůj život organizujete sami za cenu skromnosti. Lidé žijící na squatech se snaží vymanit z dnešní konzumní společnosti, zároveň však poukazují na problémy bydlení, kdy jsou tisíce budov opuštěny a přitom ulice plné lidí bez domova. Snaží se nebýt otroky peněz a učí se životu v komunitě, zatímco většina lidí je od sebe spíše odcizena.

Dnes již Cibulka opět chátrá. Pan majitel Vaníček, který ji přes 25 let vlastní, stále neudělal nic. Bylo potřeba squatery vystěhovat za pomoci sta těžkooděnců a vodního děla a nechat Cibulku napospas rozkladu? Co bude dál, je již na každém z nás…

Anika Krejčí