Dovolená v ráji?
Často slýcháme, jak jsou rodinné dovolené úžasné a jak utvrzují silná rodinná pouta. Přestože mám svou rodinu moc ráda, troufla bych si i na základě své čerstvé zkušenosti říct, že jsou to pouhé fráze.
Chvála nevinných úprků
Všichni v rodině se mají rádi. Všichni spolu žijí a všichni jsou schopni se během celého roku nepozabíjet. To však neznamená, že na dovolené, zvláště když je trochu delší, to bude stejné. Opravdu je velký rozdíl mezi tím, když společně řešíte každodenní záležitosti a když spolu najednou trávíte v kuse celé dny i noci. A nemáte kam „utéct“ (do práce, do školy, za přáteli...).
Právě tyhle neuvědomované a většinou nevinné úprky pak ale zachraňují rodinnou atmosféru. Nikdo nedokáže být neustále v jedné uzavřené společnosti lidí. Když ovšem sedíte u desáté společné večeře, posloucháte ty samé hlasy a hlášky svých příbuzných a ještě si uvědomíte, že podobných dnů vás čeká dalších deset, je vám z toho skoro do pláče. I když je máte rádi sebevíc, občas je zkrátka zdravé dát si pauzu, což ovšem na dovolené tak úplně nejde.
Čeho je moc, toho je příliš
Nechci samozřejmě celý problém zjednodušit jen na pohled očima „dítěte“. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i pro rodiče to občas může být psychicky velice náročné. Ať už kvůli menším dětem, které vyžadují až moc pozornosti, nebo manželovi, se kterým by to bylo fajn, kdyby si aspoň na chvíli našel něco práci nebo jiný „útěk“ i na tomto opuštěném ostrově.
Týden je dobrý. Po dvou týdnech to už trošku skřípe. Ale jakmile dovolená trvá déle, hrozí výbuch minimálně jednoho z členů rodiny, který se bude podobat tropickým bouřím či praskání lávových kamenů. Přesto lze na tom všem určitě najít i nějaká pozitiva. Díky překonání „krutých“ překážek se rodinné vztahy mohou přece jen otužit a normální denní záležitosti už pak nebude tak těžké (vy)řešit.
Návratový paradox
Navíc jakmile se začnete blížit k domovu, všechny vás bude opět spojovat jedna věc – láska k onomu známému místu a radost, že už jste konečně zase zpátky. Nekonečným paradoxem zůstává, že se člověk celý rok těší, až odjede z Prahy, třeba někam do teplých krajin, a pak najednou zjistí, s jakým uspokojením je spojeno, když už se opět vrací domů.
Každopádně rodinné dovolené k životu patří a je to jedna z věci, na které vzpomínáte ještě dlouhá léta. Postupně zapomenete, jak moc psychicky náročné to bylo, a nakonec vám zůstanou v paměti především hezké momenty a zážitky plné poznání z nového kusu světa. Cestování je zkrátka skvělá věc, která vám dá mnohé – ať už jej prožíváte sami, s přáteli nebo s rodinou.
Barbora Bochňáková