Dámy a pánové, můžete bez sebe žíti?

Muž a žena, dva relativně stejné, a přesto tak diametrálně rozdílné lidské bytosti. Odjakživa se tito dva tvorové potřebovali především k reprodukci. Příroda mátla jejich mozky chemickými látkami, a tak je pohltila ve spárech lásky. Právě v této době, kdy jejich tělo nepatřilo jim, ale bylo zcela pohlceno účinky přírodních drog, vznikala skvostná umělecká díla, nad kterými se pozastavujeme do dnes. Ale přesto, má toto nádherné a zároveň strastiplné omámení nějaký jiný účel než reprodukci? Nemyslím si.

V historii měli muži a ženy mezi sebou jasně stanovené role. Ženy měly značně omezená práva a v podstatě sloužily jen pro potěšení mužů k plození dětí a starání se o domácnost. Muži pak chodili do práce a měli finančně zabezpečit rodinu. Tento model byl po dlouhou dobu neměnný, značně ovlivněný křesťanskou naukou.

Šrámy nové doby

Ale dnes? Změnilo se hodně. Nejen, že už se od minulého století rozdíly mezi muži a ženami stírají, že mám až skoro pocit, že se nezdravě stáváme jedním druhem. Muži zastávají ženské práce, ženy zase ty mužské. Co jsem tak zpozorovala, muži se o sebe starají čím dál tím více a kolikrát o sebe dbají až nezdravě příliš. Nakonec si nejste ani jisti, jestli se právě bavíte s mužem, nebo se ženou, když vám muž vykládá o nejnovějších módních trendech nebo kúře na vlasy.

A ženy už se osamostatnily natolik, že v podstatě muže ani ke svému životu nepotřebují. Po světě teď chodí tolik homosexuálních párů a jsou šťastni. Zákon jim již dokonce povoluje uzavírat sňatky či adopci dítěte. Mně osobně se to zdá být zcela proti přírodě. Jenomže se tento trend stal natolik populární, že jsou špatní ti, co si dovolí říci cokoliv proti.

A co bude dál?

Nemyslím si, že tento přístup je z dlouhodobého hlediska zcela zdravý. Jsem zastánce tradičního systému, konzervativního pojetí rodiny, kde muž je dominantní jednotkou. Pochopitelně nejsem proti vyváženému rozdělení rolí, ale samotný fakt, že by žena měla být ta, co vládne, je mi proti srsti.

Dovedu si také dost dobře představit, že věda půjde tak daleko, že brzy už budeme moci žít s partnery, kteří ani nebudou našeho druhu. Ano, hovořím o robotech. Budeme moci spolužít se samotnými počítačovými systémy, jež budou naprogramované jako naši partneři.

Netroufám si ani odhadnout, kam tento nový systém povede. Zachovávání hodnot je to, na co by se lidé v této uspěchané době měli zaměřit. Protože ztrácíme ony „zlaté“ a časem prověřené věci, které jsme tak dlouho budovali. Žena přeci potřebuje muže, který bude jako strom, o který se bude moci opřít, schovat se pod jeho korunu za deště či bouře. Muž by se měl postarat láskyplně o něžnější pohlaví a bránit ho. Do doby, kdy zachováme tento klasický systém, společnost by měla být chráněna před úpadkem a případným zničením sebe sama.

Alexandra Emma Fiedlerová