AMERIKA MÝMA OČIMA

aneb Fastfood kam se podíváš!

Před časem jsem navštívila USA, konkrétně New York, a proto bych se s vámi na tomto místěráda podělila o některé své zajímavé zážitky a poznatky.

New York je úchvatné a neutichající místo, ale přece jen bych se vám dnes ráda svěřila s něčím trochu jiným, než jsou krásy tohoto města. S něčím, co mě velmi zarazilo a vlastně mi to přišlo i docela zajímavé. Amerika se totiž neustále snaží bojovat proti obezitě, nebo si na to alespoň hraje, ale to, co jsem viděla na vlastní oči, už asi nikde jinde na světě neuvidím. Ano, všichni víme, že takzvané fastfoody pocházejí z Ameriky, tudíž není překvapením, že jich tam je požehnaně. Ale věřte mi, realita je mnohem, mnohem horší. Sama nejsem bůhvíjaký zastánce zdravé výživy a občas do fastfoodu také zajdu, ale „vocaď pocaď“.

NENÍ KÁVA JAKO KÁVA

Američani jsou závislí na cukru, prostě ho milují a cpou do všeho, do čeho se nacpat dá. Muffin, donut a podobné laskominy jsou asi tak dvakrát sladší než ty, které známe u nás. Chtěla jsem ochutnat a posoudit; nevím, asi jsem očekávala kdovíjaký zázrak, ale dostala jsem bohužel přeslazený hnus, při pokusu o jehož konzumaci mě už v půlce bolely zuby. Když jsem si objednávala kafe, nežádala jsem nic víc než obyčejnou kávu bez cukru, ale paní byla značně vykulená a pro jistotu mi nabídla všechny možné (sladké) příchuti, které by se tam jen daly strčit. Jiný den zase úplně nechápali, co že to myslím tím „latte“. No, sice to trvalo a chvíli jsem už byla trochu zoufalá, protože jsem prostě nechtěla černý kafe se sušeným mlékem, ale nakonec tu paní asi osvítila nějaká vyšší síla, konečně pochopila, co tím myslím, a já se dočkala. Latte bez cukru. Úspěch.

Nebudu lhát, nejedly jsme tam úplně zdravě, přece jenom jsme chtěly, aby zbylo víc peněz na oblečení, kabelky, kosmetiku, boty a tak dále. Zdůrazňuji, že nejsem nějaký maniak na nákupy, ale jsem prostě žena a ženy jistě vědí, co tím myslím. Nicméně po třetím dnu jsme už zoufale hledaly něco, co by se aspoň vzdáleně podobalo salát baru, protože jsme s kamarádkou trpěly zeleninovým deficitem. Že cola stojí míň než voda, asi ani zmiňovat nemusím, to byla také první věc, která mě v Americe pobavila, tedy hned po ceduli v metru, že tam loni zavraždili 54 lidí a ať se chováme bezpečně. Haha, srandičky.

NÁROD JEDLÍKŮ

Američani jsou zkrátka „prasátka“ a jejich fastfoody praskají ve švech; také podle toho vypadají. Mimochodem, některé exempláře, které tam potkáte, vážně stojí za to. Proto dokud budou fastfoody častější než normální restaurace (ale co je pro Američany vlastně normální, že?) a budou stát na každém rohu, budu se smát jejich snaze bojovat proti obezitě.

Samozřejmě ne všichni jsou stejní, existují tam i normální lidé, kteří se stravují v klasických restauracích a váží míň než 200 kg. To ale nic nemění na tom, že fastfoody jsou tam hojně podporovány a denně je navštíví obrovské množství lidí; je to prostě jeden velký byznys, ve kterém se točí velké peníze…

Kateřina Kaňovská