17 vražd stačí, Jeffrey
17 vražd stačí, Jeffrey.
„Je pro mě těžké uvěřit, že je lidská bytost schopná dopustit se toho, čeho jsem se dopustil já.“
-Jeffrey Dahmer
Je tichý podvečer 22. července 1991. Když dva policisté Robert Rauth a Rolf Mueller projíždějí ulicemi Milwaukee, do cesty jim vbíhá polonahý Afroameričan. Je jím 23letý Tracy Edwards. Z jedné ruky mu visí pouta a zběsile vysvětluje policistům, že právě doslova unikl z talíře šílence.
„Zajdem ke mně na večeři?“
V ten den se Edwards nechal zlákat neznámým mužem, který mu nabídl peněžní odměnu za jeho společnost. Společně odcházejí do mužova bytu, a když se zavírají dveře, tichý a stydlivý muž se na první pohled stává agresivnějším. Po nějaké době společného popíjení muž vytahuje kuchyňský nůž a pouta, která připevní k jedné Edwardsově ruce. Edwards se snaží zachovat klid a vysvětluje muži, že pouta nebudou potřeba. Muž mu na oplátku oznámí, že hodlá sníst jeho srdce, a společně vcházejí do ložnice, kde sledují film.
Během sledování filmu muž přestává jevit známky přítomnosti, vsedě se houpe ze strany na stranu a popěvuje si. Edwards využije jeho nepozornosti, udeří jej do obličeje a dá se na úprk. Když policisté vyslechnou jeho příběh, nechtějí mu uvěřit. I přesto se vydají do mužova bytu.
Tajemství šéfkuchaře odhaleno
Dveře otevírá 31letý Jeffrey Dahmer a nejdříve s policisty spolupracuje. Mueller začne prohlížet jeho ložnici. Otevírá šuplík, ve kterém nalézá fotografie nahých mužů. Když se dostane k fotografii zobrazující mužské torzo bez hlavy a končetin, vyděšeně pokládá fotografie a dává kolegovi Rauthovi příkaz k zadržení Dahmera.
Ten se pokouší o útěk, naštěstí marně. Rauth dostává Dahmera na zem a zpacifikuje ho. Při prohlídce bytu Muellerovu pozornost upoutá pach linoucí se z lednice, rychle ji otevře a při pohledu na odříznutou lidskou hlavu ji ještě rychleji zavře. V ten moment Dahmer vykřikuje slova: „Za to, co jsem udělal, zasloužím smrt!“
Ostatky mrtvého nemrtvého
Policie později nachází v bytě vybělené lidské lebky, odřezané ruce, sáčky s lidským masem a vnitřnostmi, lidská srdce, genitálie, lidskou kostru a další lidské pozůstatky, z nichž byl následně identifikován 14letý Konerak Sinthasomphone, kterého 14. května 1991 zpozorovaly dvě ženy, jak jde po ulici nahý, zdrogovaný a s krvácejícím konečníkem. Na místo dorazil Dahmer, který se snažil ženy přesvědčit, aby mu chlapce vydaly, ty ovšem trvaly na vyčkání na policii.
Když policie dorazila, Dahmer je přesvědčil, že je to jeho 19letý přítel, se kterým se pohádal kvůli jeho nadměrnému pití. Policie situaci nijak neřešila a Dahmer si Koneraka odvezl zpět do svého bytu, kde na něm prováděl svůj nejzvrácenější experiment. Do hlavy mu vyvrtal díru, do které injekční stříkačkou nalil kyselinu, aby z něho vytvořil svého poslušného sexuálního zombie otroka.
Konečné řešení
Po zadržení se Dahmer přiznává k vraždě 17 mladých mužů. Podrobně vyloží, co všechno s mrtvými těly prováděl. Nakonec je odsouzen k 936 letům odnětí svobody.
28. listopadu 1994 je Dahmer napaden spoluvězněm Christopherem Scarverem. Umlácený násadou od koštěte umírá při převozu do nemocnice. Scarver o svém činu mluví jako o práci boží a odplatě za všechny Dahmerovy oběti.
Michal Hartman
