DRUHÁ STRANA TURECKA
Turecko má dnes mnoho lidí spojené s politikou, a to především negativně. Většina lidí by se tam dnes nejspíš bála cestovat, ať už kvůli teroristickým útokům nebo nastalé politické situaci. Já tam byla před necelými dvěma lety a už tehdy se na nás všichni dívali poněkud zvláštně, když jsme jim o plánovaném výletu řekli. Ráda bych tedy podtrhla i jiné stránky této země a lidí, kteří v ní žijí, z nichž ne každý se hodlá odpálit za nejbližším rohem.
MĚSTO NA BOSPORU
Istanbul bezpochyby patří k nevýznamnějším místům v Turecku a klidně bych ho zařadila mezi nejkrásnější města vůbec. V době mé návštěvy se již o útocích mluvilo poměrně dost, strach z nich jsem ale po celý pobyt nepocítila a nic a nikdo mi k tomu ani nezavdal příčinu. Všichni se k nám chovali mile a přátelsky, i když je fakt, že pár ne příliš milých pohledů zapřít nemůžu. To byly ale skutečně jen výjimky.
Turci jsou opravdu jen těžce zařaditelný národ a liší se od toho našeho ve všech směrech. Jsou přátelští, stále usměvaví, propovídají hodiny. Ale především jsou to obchodníci, což je jejich hlavní rys. Přirovnala bych je k trhovcům v Egyptě. Když si usmyslí, že vám něco prodají, tak to prostě udělají a o námět k diskuzi se jednoduše nejedná. To se týkalo i lákačů do restaurací, kteří stáli před podniky a snažili se obstarat co nejvíce hostů. Chtěli se s vámi spřátelit a povídat si, zkrátka udělat vše, abyste se najedli právě v jejich restauraci. Když se tak stalo a další den jste kolem nich prošli, dělali mrtvého brouka. Zkrátka obchodníci.
Čaj, káva, čaj
Pokud jste však zabrousili na trhy a bazary, kam se „prvoplánoví“ turisté nedostanou, mohli jste nahlédnout do jejich všedního života. Před obchody a stánky postávali prodejci a věčně popíjeli čaj, byly vstřícní a nepolevovali v tom vysvětlit kupujícím, že jejich koření, sladkosti nebo šátky jsou prostě ty nejlepší.
Vzpomněla jsem si při tom na samoobslužné pokladny, které se u nás rozmohly. Ne, to by tady skutečně fungovat nemohlo. Turci potřebují kontakt, i když jde jen o pouhý nákup. Během toho jsou schopni spolu probrat úplně všechno. A samozřejmě nad čajem a kávou, to se jim pak mluví samo.
JIŽANSKÁ OTEVŘENOST A POHODA
Lidé tady mě oslovili v mnoha ohledech. Samozřejmě mají svá negativa a ten jejich handlířský talent je občas hodně otravný. Proti tomu umějí být velmi ochotní a milí, a přitom nic nehrotit, v čemž připomínají jižní národy. Je neuvěřitelné, jak otevření dokážou někdy být, zvlášť oproti nám, kteří jsme často nejspokojenější u „samoobslužných pokladen“. Rozhodně by se na tyhle jejich dobré stránky nemělo zapomínat a odpor, o kterém ve spojení s nimi nezřídka slyším, si určitě nezaslouží.
Zuzana Rejmonová
